Především bychom se k sobě měli chovat slušně a respektovat jeden druhého. Respektovat, i když s druhým nesouhlasíme. I v případě, že si myslíme, že je hloupý. Pokud nám člověk vadí, konverzaci a kontakt bychom měli utnout elegantně, ne hrubě. Co je hlavním rámcem našeho pohybu ve společnosti?
Oblečení
„Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka,“ je věta, kterou všichni známe. Na prvním dojmu záleží velmi. Důležitý je upravený vzhled, obličej, vlasy a hlavně oblečení.
Jít do divadla v džínech a kostkované flanelové košili, v kraťasech či v průsvitných šatičkách, které jsou spíše plážovým šátkem, je neodpustitelné. Neomlouvá ani nedostatek oblečení na dovolení. A nejde o nějaké snobství. Výjimečná událost, zážitek, kterým má návštěva divadla být, vyžaduje výjimečné oblečení. Samozřejmě teď nemluvíme o různých undergroundových divadlech, kde existuje také určitá kultura oblékání, často ale značně alternativní. Páni nepotřebují frak, ale oblek ano. Dámy zase večerní róbu se psaníčkem . Pokud se v šatech necítí dobře, společenské kalhoty a halenka jsou v dnešní době samozřejmě přijatelné.
Kultivovaný pohyb i řeč
Hned po prvním dojmu z vašeho vzhledu se lidé zaměří na váš postoj, chůzi, držení těla. Je třeba být vzpřímený, v jemně uvolněném napětí. Nejlépe to umí tanečníci. Výrazný dojem udělá i vaše práce s hlasem, schopnost vhodné dynamiky a samozřejmě také široká, zdvořilá a barvitá slovní zásoba. Vulgarismy patří do hraničních situací, ne na běžná společenská setkání.
Křesťanské hodnoty
Je to pojem, se kterým se operuje hodně a více než do etikety zasahuje do etiky. V ateistickém státu to zní zvláštně. Přesto ale zákony, se kterými většina populace nemá problém a bere je za nezpochybnitelné, vycházejí z desatera přikázání. Krást, urážet rodiče a být nevěrný – to dobré společnosti nepatří. Patří to leda tak do společnosti „lepší“, mafiánské. Kam chcete patřit vy?